Jedno je potřebné

8. 3. 2016 12:39
Rubrika: Nezařazené

Kolik lidí se dnes asi zabývá tím, jestli náhodou většinu svého života nevynakládají energii na zbytečné věci?

J. A. Komenský napsal knížečku s názvem Jedno potřebné.

V jejím úvodu mimo jiné říká: „Ze všech ve světě zmatků jediná jest příčina, totiž že lidé nerozeznávajíce potřebných věcí od nepotřebných potřebné opouštějí, nepotřebnými pak se zaměstnávají, zaplétají, zamotávají bez konce.“

Nechci se zabývat útlou knížečkou Komenského, ale útlou knížečku evangelisty Lukáše, konkrétně příběhem o Marii a Martě.

Luk 10,38-42

Když šel Ježíš s učedníky dál, vešel do jedné vesnice. Tam jej přijala do svého domu žena jménem Marta,

která měla sestru Marii. Ta si sedla k nohám Ježíšovým a poslouchala jeho slovo.

Ale Marta měla plno práce, aby ho obsloužila. Přišla k němu a řekla: "Pane, nezáleží ti na tom, že mne má sestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!"

Pán jí odpověděl: "Marto, Marto, děláš si starosti a trápíš se pro mnoho věcí.

Jen jednoho je třeba. Marie volila dobře. Vybrala si to, oč nepřijde."

 

O čem ten příběh je?

Rozhodně není o lidech praktických versus zasněných. Také to není příběh o diakonii versus teologii. A tento příběh nebyl napsán ani pro chlapy s Biblí na gauči, aby se mohli povyšovat nad kmitajícími ženami v kuchyni.

Tento příběh je o tom, co je v životě a v křesťanské víře nejdůležitější. Jak bychom to hezky česky řekli – gróóó. ;-) Co je tím základem?

Tento příběh může provokovat ty, kteří se už někdy starali o návštěvu. Jak k tomu chudák Marta přijde? Má doma Ježíše a s největší pravděpodobností i dvanáct učedníků (13 chlapů), no, někdo se o ně přece postarat musí! A tenkrát to nebylo jen tak. Nešlo v kuchyni otočit kohoutkem a jedním tlačítkem postavit na kafe. Marie měla přeci Martě pomoct v kuchyni hned a pak by obě dvě měly dost času na naslouchání, ne?

Potíž je v tom, že my nemáme dost informací na to, abychom posuzovali, co bylo, či nebylo na chodu domácnosti špatně. A hlavně, čtenář tohoto biblického příběhu nemá uvažovat nad tím, jak nejlépe zorganizovat chod domu. Kdyby ano, dozvěděli bychom se, jak to s tou logistikou má být.

My přeci nevíme, co všechno návštěva dostala, jestli Marie něco pomohla, nebo ne, jestli se Marta hned po té, co jí Ježíš vysvětlil priority, posadila vedle Marie bez ohledu na připálené jídlo v kuchyni…

Z textu plyne, že tyto otázky vůbec nejsou důležité! Důležitý je žebříček hodnot.

Pojďme se podívat na obě hlavní hrdinky. Nejprve tu máme Martu.

Postavu Marty charakterizuje aktivita. Její jméno lze vykládat jako „paní domu“. Ta, která má doma všechno na starosti, která domu vládne. O Martě se dokonce přímo v textu dozvíme, že to byla ona, kdo Ježíše přijal, nejspíš ho vyzvala, aby On i Jeho učedníci navštívili její dům. Kdyby nebylo Marty, Marie by neměla koho poslouchat.

To druhé, co se dočteme, je, že Marta měla plno práce s obsluhováním.

To znám. Mám to úplně před očima. Bylo to v době, kdy jsem poprvé hltal pravdy z Bible. Byl jsem ještě svobodný a kazatel chodil k nám domů. Moje mamka (zlatá ženská) s námi moc neposeděla. Z obýváku do kuchyně, z kuchyně do koupelny… „Copak si nemůže sednout a hltat ty úžasné myšlenky?“, říkal jsem si. Nemůže. Musí prostě kmitat.

Podobně, jako Marta, má za to, že je třeba něco dělat, vyvinout patřičnou aktivitu, zajistit, zařídit, obstarat… Marta má plné ruce práce, plnou hlavu práce, má oči jen pro práci. Nemá oči a uši pro Ježíše, ale pro své povinnosti.

Marta vidí, že si toho naložila moc, že je to nad její síly. Roste v ní napětí a je na sestru stále víc naštvaná. A tak se obrátí s výčitkou na Ježíše: „Copak to nevidíš? Jak to, že ti nevadí, že já tady makám a ségra si tu jenom poslouchá? Copak tobě na mně nezáleží?“

Jak znám Ježíše, tak mu na Martě záleželo. A kdyby viděl, že je opravdu potřeba pomoc, tak by pomoc zjednal, i kdyby měl do té kuchyně jít sám.

Ale nedělá to. Říká Martě: „Marto, Marto, děláš si starosti a trápíš se pro mnoho věcí.“ Nakládáš si toho moc.

Mnoho věcí je protikladem onomu jedno je potřebné.

Je to způsob Ježíšova vyučování. Nechce tím říct, že ta spousta věcí je úplně nepotřebných a také tím nechce říct, že je potřeba od rána do večera sedět a nic jiného nedělat.

Spíš vidí u Marty vnitřní roztěkanost, která ji přináší trápení.

Marta si neumí sednout, to podstatné ji uniká. Honí se a radost se nedostává, snaží se, ale cítí prázdnotu. Je to tak pomíjivé. Jen se jídlo uvaří, hned je pryč. Jen se talíře umyjí, hned jsou zase špinavé, jen se podlaha zamete…

Marie si podle Ježíšových slov vybrala to, o co nemůže přijít. Něco, co jí bude přinášet radost stále.

Marta tvrdě pracuje, ale u své práce trpí. Marta se snaží, ale šťastná není. Vidí, že nestíhá to, co si sama usmyslela a naplánovala, a vyčítá druhým, že jí v tom nechají samotnou.

Marta je tak obrazem neradostného života, neradostného křesťanství zaměřeného na vlastní výkon, obrazem přístupu, který končí stěžováním si na nevýkonnost ostatních. Takoví lidé posuzují a srovnávají druhé a stěžují si lidem i Pánu Bohu, že v tom jsou sami.

Když se nad tímhle momentem zamyslíme, zjistíme, že podobné stěžování už známe z jiných biblických příběhů. A možná budeme překvapeni, v jaké podivné společnosti Martu najdeme. Takové stěžování nacházíme totiž už u Kaina, který přece tvrdě pracuje, přináší Pánu Bohu výsledek své práce, své dřiny na poli, a teď je uražený, že Bůh jeho oběť nepřijal.

Nebo v Novém zákoně příběh farizea v chrámu, který ve srovnání s celníkem dává Bohu na vědomí své náboženské kvality, svoje snažení, a teď je překvapený, že to Bůh vidí jinak.

A samozřejmě, také starší bratr marnotratného syna, který je naštvaný a odmítá jít domů, protože on přece, na rozdíl od svého povedeného bratříčka, celý život dře na tátově statku a ten se s ním za celou dobu nebyl schopen jedinkrát poveselit.

Tak do této společnosti patří i Marta. Patří tam i někdo z nás?

 

A co Marie?

Jestliže jsme řekli, že Martu charakterizuje aktivita, někdo by mohl říct, že pro Marii je charakteristická pasivita. Já si ale dovolím tvrdit, že ve skutečnosti Marii charakterizuje aktivní přijetí, či přijímání, Ježíše a jeho učení.

Řekněte, co znamená rčení – Sednul si před ním na zadek? 

Jedním slovem obdiv. A to přesně udělala Marie. Marie se prostě před Ježíšem posadí na zadek.

„Wau, úžasný, to musím slyšet, to mi nesmí uniknout. To je borec.“

Sedne si k Ježíšovým nohám a poslouchá. A podle Ježíše je právě v tomto prostém činu recept na trvalou hodnotu, to není promarněný čas: „Marie volila dobře; vybrala si to, o co nepřijde.“

Co to ale dnes znamená sedět u Ježíšových nohou? Jak se to dnes dělá?

Sedět u nohou je daleko víc, než jen postoj těla. Je to postoj srdce, mysli.

Sedět u nohou to byla pozice žáka vůči učiteli. - Chceme se učit od Krista?

Sedět u nohou, byl symbol úcty a poslušnosti, postoj úžasu, pokory a vděčnosti. - Projevujeme toto vůči Kristu?

Sedět u Ježíšových nohou také znamená žít s vědomím, že jsme zahrnováni Boží nezaslouženou přízní, Boží milostí. Je to radost z toho, že si na nás někdo tak významný našel čas a že nás neodkopnul s tím, že nemá cenu se nám věnovat.

Sedět u Ježíšových nohou tedy opravdu neznamená být v životě pasivní. Naopak, tento postoj srdce, srdce vnímavého žáka, máme mít u všeho, co děláme.

Kolik zbytečné energie v životě promrháme! Jak často se zabýváme zbytečnými starostmi! Jak často se soustředíme jen na své vlastní aktivity a žijeme jen ze své síly!

No jo, ale když toho je tolik, co je potřeba udělat. To je pravda, je toho moc.

Ale naším úkolem je stanovit si, co je vlastně důležité.

Hledejte především Boží království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno - mohl říct Ježíš Martě. Možná jí to i někdy řekl. My víme, že to řekl ve svém slavném kázání na hoře, kde ho poslouchaly, seděly mu u nohou, zástupy lidí. A platí to i pro nás, hledat nejprve přítomnost Boží. 

Potřebujeme se posadit u Ježíšových nohou. Ne jednou za čas. Řekli jsme si, že je to spíš životní postoj, než póza těla.

Potřebujeme zažít to vědomí, že před Bohem máme sice úplně prázdné ruce, ale zároveň je nám k dispozici moc.

Potřebujeme si projít svůj osobní život, vztahy, práci, aktivity v církvi... A hledat to, co je opravdu důležité.

Když uděláme to jediné, ten základ, a sedneme si k Ježíšovým nohám, to ostatní nám bude přidáno, Ježíš Kristus nám už pomůže si srovnat ty další věci.

Sdílet

Komentáře

JiKu To je fakt z vlastní hlavy? Dóóbrý!

Jedna mí poznámka hned na úvod:
Jedno je potřeba.
Blbost! Jen jedno je potřeba K ČEMU?

Pokud je cokoli nějak potřeba, je to vždy k něčemu. Peníze k nákupu, kladivo k mlácení, lepidlo k přilepení, auto k ježdění.

Pokud tedy Komenský a Ježíš použili "je potřeba" BEZ toho vymezení "k čemu", bylo to za jejich dob asi tak jasné a evidentní, že to nezmínili.

Ale dnes (v postmoderním světě) už to zdaleka tak jasné není. A proto se domnívám, že pokaždé, když hovoříme o tom, že něčeho je (po)třeba, měli bychom dodat k čemu.

Any4 Moc hezky, zábavně i zajímavě napsáno:-)

Vojtěch Hýbl (VVRH) Jo, dlouhý kázání. A když už jsme u toho, tak co Lazar? Ten tam přece taky bydlel.

vobis Lazar byl nemocnej.

JiKu Lazar ležel jako lazar.

KarelFalta JiKu, není to 100% moje práce. Základ je od jednoho našeho kazatele. Já jsem to pozměnil, proškrtal, ověsil dalšími svými myšlenkami.
Byl jsem požádán, abych tuto sobotu kázal, takže to je výjimečné řešení, jak rychle něco vyplodit.

JiKu A CASD má jasno v tom, k čemu je to potřebné (či nutné, podle jiných překladů)?

Každopádně ke svatosti to podle katolíků potřeba není. Protože Marta si tam nesedla (ale pokračovala ve vaření holt sama, když se Mariiny pomoci u Ježíše nedovolala), a přesto je uctívána jako svatá.

Za sebe mohu říct, že já nevím, k čemu je to potřebné/nutné.

macecha Možná ?: k životu samotnému, k rozhodování,co je v životě důležité a co méně ??? :-)

JiKu K životu samotnému to potřeba není.
Spousta lidí to nedělá a žije.

K rozhodování - to je tautologie.
Abych se správně rozhodoval, co je důležité, musím se nejprve správně rozhodovat, co je důležité. Rada k nezaplacení.

JiKu Aby bylo jasno, jsem velkým ctitelem sv. Marty.

A ne proto, že rád vařím a že by mě její péče o domácnost uváděla v nadšení. Ale pro její svědectví víry při příležitosti kříšení Lazara. Jedno z největších biblických svědectví víry.
A k tomu jí připravila právě ta praktická péče o drobnosti a malosti, nikoli vysedávání u Mistrových nohou.

Tak k čemu je to lepší?

ontarios Marta mohla prožívat stejný vztah ke Kristu jako Marie, pokud by vnímala práci v kuchyni jako službu. Vždyť sezení u nohou Krista nelze okleštit jen na chvíle rozjímání.

JiKu Co to je "stejný vztah"?
A nemyslím, že Marta mohla prožívat stejný vztah ke Kristu jako Marie. Ve všech možných interpretacích toho, co to asi tak může být "stejný vztah", které mě napadají.

Mimochodem, jako co jiného byste ještě mohl vnímat práci v kuchyni?

KarelFalta JiKu, kde jste pobral info o tom, že si Marta nesedla a pokračovala ve vaření sama?

maxmilianrex No přece z Karločapkových Apokryfů, Marie a Marta.
-vtip-

HelenaH Když nebudeme nic přidávat ani ubírat z této události kterou evangelista Lukáš zapsal, tak je tu 1 . Pán Ježíš byl pozván na návštěvu k Martě 2. Její sestra si sedla k jeho nohám a užasle mu naslouchala 3. Nepomohla své sestře s obsluhou 4. Byla Pánem pochválena za to že rozpoznala, že sednout si mu k nohám a poslouchat ho je pro ni potřebné víc než starání se.....
To kázání se mi Karle moc líbí.

HelenaH Jiku - k čemu....? Na to si musíme odpovědět každý sám, víš! Protože Pán mluví a když "sedíme nebo klečíme u jeho nohou " můžeme slyšet něco čím se dotýká osobně každého z nás.

KarelFalta Já bych dokonce řekl, že bez "sezení u nohou Ježíše" nelze být dobrým křesťanem.

ontarios Sedět u nohou Ježíše se dá ovšem různým způsobem. Pro někoho touto cestou není rozjímání, ale například procházka lesem. Tam se dovede otevřít, ztišit atd. Katolická spiritualita, mnišská, rovněž poukazuje na to, aby člověk důsledně usiloval o to, prožívat "profánní" části dne jako prodloužené chvíle modlitby.

KarelFalta Sezení u nohou Ježíše znamená být napojen na Boží vysílání :-)

HelenaH Máte pravdu - oba. To " sezení u nohou Ježíše"je v tom článku krásně vysvětleno.

JiKu @KarelFalta:
A podle vás byla Marta napojena na Boží vysílání ( = seděla u Pánových nohou)
a) před tím, než jí Pán sprdnul
b) sedla si tam až potom
c) nesedla si tam ani potom

KarelFalta JiKu, kde jste pobral info o tom, že si Marta nesedla a pokračovala ve vaření sama?

ontarios Taky se mohly ségry prohodit.

JiKu O tom, jak Marta zareagovala (sedla či nesedla, vařila či nevařila) nemáme z Evangelia žádnou informaci.

Takže máme tři možnosti:
a) Předpokládat reakci psychologicky adekvátní.
b) Předpokládat reakci psychologicky neadekvátní.
c) Nepředpokládat o takové skutečnosti nic.

Ze všech zkušeností, které mám s lidmi a s amatérským studiem psychologie mi plyne, že můj předpoklad (nesedla, vařila dál) je ten a).

HelenaH Já nevím
Svatá Marta slyšela výtku Ježíše že si dělá zbytečné starosti a nedbala toho a dál si dělala co ona uznala za dobré? Tak to jsme na hodně tenkém ledě a přestože jsi jiku amatérský psycholog, tak nesouhlasím. Kdybych já měla tipnout její další reakci,tak se zastyděla a přisedla k Marii. Protože věděla že když Mistr něco říká,myslí to naprosto vážně

macecha Martě scházel pokoj,proto myslím vyčítala Mariinu "nečinnost".Možná jen nerozpoznala ,co je v tu chvíli důležité.Milovala Ježíše a chtěla pro něj udělat "vše co nejlépe" ale Ježíš možná toužil "být s ní" jako touží být s každým z nás.Může s námi být(v Duchu svatém) i když pracujeme pro druhé a to nás pak naplňuje pokojem a radostí.Že by šlo o rozpoznávání toho co Bůh po mně chce ??

JiKu Ono jde o to, CO vlastně Ježíš Martě vyčetl.
Syntakticky a lexikálně připouští evangelijní text v podstatě dvě možnosti:
Tu vaší, tedy Ježíš vyčetl Martě ŽE VAŘÍ, ŽE NESEDÍ.
Tu mojí, tedy Ježíš vyčetl Martě, ŽE SI STĚŽUJE NA MARII, ŽE SEDÍ A NEPOMÁHÁ.

Pokud bych měl pravdu já, tak Marta Ježíše naslovo poslechla. Vrátila se k vaření a přestala si stěžovat na Marii.

HelenaH Určitě. A v této konkrétní chvíli zřejmě chtěl aby si Marta nedělala zbytečné starosti , které zabrání tomu, aby mohl být s ní a mohla mu naslouchat

HelenaH To byla reakce na příspěvek @macecha

inspra Jen jednoho je třeba.

Dělat to, co vede blíž k Bohu, upevňuje vztah, víru.
Přibližovat se tím, co dělám.

JiKu Domnívám se, že při interpretaci Písma je jeden základní postoj, z kterého každý z nás vychází. A tím je antropologický pohled na člověka. V podstatě jsou dvě možnosti. Jena pokládá všechny lidi za stejné (z toho nutně vyplývá i to, že ostatní jsou takoví, jako já). Z tohoto postoje nebo spíše teorie plyne, že když jsou lidé stejní, je i jedna univerzální cesta k Bohu. Samozřejmě nemyslím jedinou cestu, kterou je Kristus, to je evidentní, ale její praktické důsledky. Co a jak dělat, číst, studovat, jaké aktivity vykonávat, jakými motivacemi se nechat motivovat ....

Tedy zde konkrétně - správné je nikoli předělávat Marii na Martu (jak chtěla po Ježíšovi Marta), ale naopak předělávat Martu na Marii.

JiKu Druhý přístup vychází z toho, že lidé jsou různí. Ne snad nepřeberně a nepřehledně různí, ale několika osobnostních typů (mezi které je možné docela dobře drtivou většinu zařadit). Z takového pohledu a z základní premisy, že Kristus je cesta univerzální, plyne, že musí existovat různé praktické cesty (následování Krista) pro různé lidi.

Tedy zde konkrétně - správné je nikoli předělávat Marii na Martu (jak chtěla po Ježíšovi Marta), nikoli předělávat Martu na Marii (jak by chtěl Karel, HelanaH atd.), ale nechat Marii Marií a Martu Martou.

macecha Nemyslím, že by Ježíš Martě něco vyčetl. Vyčetla Pánu Mariinu nečinnost Marta.Pán jí odpověděl, že se trápí pro mnoho věcí.Vždyť ho pozvala do svého domu.Někdy se návštěvě snažíme předkládat a staráme se a možná host touží jen být s námi, povídat si-sdílet čas.Záleží na našem vztahu a přítomnosti a jak jsme naladěni na Ducha Svatého a rozpoznáváme co máme dělat :-)

macecha Díky za společné zamyšlení a sdílení. Požehnaný postní čas vám všem a krásné chvíle s Martou a Marií :-)

inspra Dík Maruško, i vám všem doma. :-)

Vojtěch Hýbl (VVRH) Teda, hezký. Já si myslím, že Marie a Marta jsou zakladateli benediktýnské řehole ora et labora.

KarelFalta JiKu –
A podle vás byla Marta napojena na Boží vysílání ( = seděla u Pánových nohou)
a) před tím, než jí Pán sprdnul
b) sedla si tam až potom
c) nesedla si tam ani potom

Podle mě ve chvíli, kdy ji Pán kárá, napojena nebyla. Věřím tomu, že se časem napojila, ale jestli ještě ten den, nebo jindy, to nevím a není potřeba to vědět.

KarelFalta JiKu – „…nikoli předělávat Martu na Marii (jak by chtěl Karel, HelanaH atd.)…“
Nemohu mluvit za Helenu atd., ale za mě říkám, že nechci předělávat Martu na Marii.
Předpokládám, že věříte tomu, že pro každého platí, že je třeba nejprve hledat Boží království. Marie má nejprve hledat Boží království a Marta má taky nejprve hledat Boží království.
Marie nejprve sedí u nohou Ježíše a naslouchá Jeho slovům. I my ostatní, pokud chceme být dobrými křesťany, bychom měli nejprve naslouchat slovům Ježíše Krista.

JiKu No - a jsme tam, kde už jsme byli. Je třeba nejprve hledat Boží království - PROČ je to třeba?

Jinak zcela formální připomínka: Ano, je možno řešit různost lidí (kterou teda reflektujete) i jiným způsobem: Můžete vyprazdňovat význam toho slova, které popisuje tu společnou cestu (zde "sedávání u nohou") a brát je stále obrazněji a obrazněji, a to tak dlouho, dokud se nehodí na všechny. Jenže toto řešení bych nazval "kazatelským". Je to dobrý únik pro kazatele. Posluchačům (a hledačům cesty) je v podstatě naprd.

HelenaH Potřebujeme se posadit u Ježíšových nohou. Ne jednou za čas. Řekli jsme si, že je to spíš životní postoj, než póza těla.

Potřebujeme zažít to vědomí, že před Bohem máme sice úplně prázdné ruce, ale zároveň je nám k dispozici moc.

Potřebujeme si projít svůj osobní život, vztahy, práci, aktivity v církvi... A hledat to, co je opravdu důležité.
¨
Ty si tohle přečteš a přesto se ptáš "proč máme hledat nejdříve Boží království"? Já ti nerozumím. Když ti nestačí tyto důvody o nichž píše Kája tak ať kdokoli něco napíšeme, nebudeš souhlasit. Marta si vybrala - sháněla, starala se...a u toho byla naštvaná-na sestru, pak i na Ježíše....tak si ten příběh přečti a přemýšlej o něm.

HelenaH napsal jsi toto: "Každopádně ke svatosti to podle katolíků potřeba není. Protože Marta si tam nesedla (ale pokračovala ve vaření holt sama, když se Mariiny pomoci u Ježíše nedovolala), a přesto je uctívána jako svatá. "
já nevím....ale to je děsná kravina tohle napsat !!!

KarelFalta JiKu, tak po lopatě. Do veškerých svých aktivit pozvi Pána Boha, tím začni, vlož vše do Boží péče a ptej se, na to, co ti Bůh říká do života.

inspra Marta Ho pozvala a když už byl u ní, starala se o něj jak nejlépe uměla. Marie ho nepozvala, ale uvědomíc si Jeho důležitost, mu naslouchala. Marta si myslela, že je lépe hostu sloužit, proto zazlívala Marii "nečinnost", která ale pro Marii byla v té chvíli tou nejlepší činností.

ontarios Rozdíl mezi Marií a Martou byl v tom, že Marta přípravu pohoštění vnímala víc jako námahu, zatímco Marie si dávala lehárko a poslouchala řečem Učitele. Neuvědomila si, že i její služba má svůj smysl a cíl - pohostit Mistra. Však po veškeré přípravě jídla, by si jistě u Kristových nohou sedla také a naslouchala by. O nic by zdaleka nepřišla. Mne tento příběh oslovuje právě v tom, že veškerou práci lze vykonávat dvojím způsobem. Tím lepším je vnímat ji jako službu Bohu i lidem, jako prodloužení sezení u Mistra. A je jedno v tuto chvíli, zda seděla před, nebo po. Vidět činnost jinýma očima.

inspra Možná, ale třeba Marta nevnímala přípravu pohoštění víc jako námahu, ale jako to důležitější, co by se v tu chvíli mělo dělat.
Vnímat práci jako službu je i jednodušší, lehčeji a radostněji se tak pracuje, ale ne každý to tak vždycky vnímat dokáže.

JiKu @HelenaH: ale to je děsná kravina tohle napsat !!!

Proč? Co z toho, co jsem napsal a co jsi citovala, není pravda?

Je uctívána jako svatá? Je!
Sedla si tam? V evangeliu ani v učení magisteria o tom explicitně nic není. Z Jan 12, 2 můžeme spíše usuzovat, že své návyky nezměnila.

Čím se tedy liší Martino chování Lk 10,40 od Jan 12,2? Když za to první jí Ježíš vynadal a za to druhé ne?

No přece tím, že při tom prvním si stěžovala na Marii a při tom druhém ne, ačkoli ta tam zase vyváděla pěkné (zdánlivé) pošetilosti.

Z toho jsem oprávněn soudit, že dobře porozuměla Ježíšově poučení, které neznělo "sedni si taky", ale "nestěžuj si na ty, kteří sedí".

ontarios JiKu souhlasím. Text nás nepustí, jde o postoj Marty k sedící Marii v danou chvíli. Nikde není řečeno, že Marta nikdy u Krista neseděla.

JiKu @KarelFalta: To je furt potřebujeme, potřebujeme, potřebujeme. A když se ptám PROČ to potřebujeme, K ČEMU?, tak zase rada. co mám dělat a ne odpověď na mou otázku.

Takže se zeptám jinak: Co se stane když se na to někdo vykašle (protože se domnívá, že to nepotřebuje, neví, proč by to měl potřebovat), jaké to bude mít negativní důsledky, když to neprožije, neprojde?

Drtivá většina lidí v mém okolí takovou potřebu nevnímá a nic takového nedělá.

HelenaH :-) kravina je její nesezení dávat do souvislosti s tím že pro nás katolíky je svatá.

JiKu kravina je její nesezení dávat do souvislosti s tím že pro nás katolíky je svatá

Já to dávám do této souvislosti: Pokud neseděla a je svatá, není sezení podmínkou pro svatost. Co je na tom kravina?

ontarios Už jste definovali "sezení"? CO to je, JAK často se má provádět, JAKÉ pomůcky je třeba mít k dispozici, KDY je sezení platně sezeno a za JAKÝCH podmínek, CO má od toho člověk očekávat? Pak bych se posunul k otázce JiKua - PROČ?

inspra Ontarios: :-)))

HelenaH To "nesezení" jsi dal jiku do souvislosti s Martinou svatostí v jednom z prvních komentářů. Po přečtení článku ve kterém je "sezení"vysvětleno jako nikoli postoj těla ale srdce. A o ten zřejmě Ježíšovi šlo když Martě domlouval. Myslím že i okolo plotny běhající můžeme ve svém srdci být "sedící"u Ježíšových nohou. Protože když takto "sedící" nebudeme , budeme na tom stejně jako v tomto příběhu Marta.
To její nadávání bylo jen logickým důsledkem toho všeho.

HelenaH Ani trochu tu nejde o osobnostní typ!!! Jde úplně o něco jiného JiKu

JiKu Protože když takto "sedící" nebudeme , budeme na tom stejně jako v tomto příběhu Marta.

No vida, tohle už se blíží odpovědi na mou otázku PROĆ?

A v čem blbě na tom byla Marta? Proč se toho martovství máme vyvarovat? Co je na něm špatného? K čemu špatnému třeba vede?

HelenaH Odpověď na svou otázku máš už v tom úryvku, o němž je článek:
Pán jí odpověděl: "Marto, Marto, děláš si starosti a trápíš se pro mnoho věcí."
- prostě si budeme dělat starosti a trápit se pro mnoho věcí. A dopadne to tak, že budeme brblat na druhé lidi a vyčítat Bohu...to Marta tady prostě dělala.
S tím máme občas problém mnozí úplně stejně jako ona. Tedy já aspoň občas jo. A je potřeba se toho vyvarovat a když selžeme, je potřeba toho litovat a vyznat to jako hřích. Proč - ptáš se? Protože nás to vede k reptání-vůči druhým a vůči Bohu. A to není dobré a určitě nás to nevede k svatosti.

JiKu Souhlasím s tím, že reptat vůči Bohu je špatné.

Co je to reptání? Reptání je určitě kritika. Věcí, lidí, lidských činů.

Je KAŽDÁ kritika reptáním? Existují špatné věci, špatní lidé, špatné činy? Řekl bych, že ano. Takoví (takové) existují.
Je kritika špatných věcí, lidí a činů reptáním?
Nebo je reptání jen kritika věcí, lidí a činů, které špatné nejsou?

HelenaH Řekla bych, že jsou to dvě nesrovnatelné věci. Protože reptání je vždycky negativní - nespokojené brblání, stěžování si, obviňování
kritika může být velmi dobrá-kritik může pojmenovat to, co není dobré, ale může i pochválit, povzbudit, :-) Pouze nespravedlivá a lživá kritika je špatná.

JiKu Není to nesrovnatelné.
Ano, není to totéž.
Tedy podívejme se, co je to kritika.
Řekl bych, že kritika je vyjádřené (co si jen myslím není ještě kritika) hodnocení něčeho či někoho a vyjídření mého vztahu k tomu.
"Na koncertě hrál houslista XY falešně, rvalo mi to uši."
Kritika může být kladná nebo záporná (chválím nebo haním), může být pravdivá (opravdu hrál falešně) nebo nepravdivá (hrál čistě).

Já bych řekl, že reptání je záporná nepravdivá kritika.
Ano připouštím, že každá záporná nepravdivá kritika nemusí být vždy reptáním. Možná jí ještě nějaká vlastnost schází? Jaká asi?

Zajímavá je otázka, co je to nespravedlivá kritika. Každá nepravdivá kritika je nespravedlivá. Ale může být pravdivá nespravedlivá kritika? Přiklad?

PS: Lživá kritika - to je jasné. Lživá je vědomě nepravdivá.

HelenaH Opravdu nevím jestli může být nespravedlivá kritika pravdivá. Asi když člověk nechtíc udělá něco špatně - třeba něco rozbije, zaviní něco nedobrého, někde se plete, omluví se ale stejně slyší kritiku. Ten kritizující sice nelže, ale není v té chvíli spravedlivý

KarelFalta JiKu, co podle Vás Ježíš myslím tímto: "Jen jednoho je třeba."

JiKu KarelFalta: Asi něco takového, jako když říkal "nestarejte se o to, co budete jíst ..." Nebo "ať mrtví pohřbívají své mrtvé".

Jo, byli v církvi lidé, kteří jeho slova brali doslova a usekávali si svoje údy a vylupovali oči.

KarelFalta Asi něco takového... Co to je něco takového. Jak byste řekl jinými slovy Ježíšovo "Jen jednoho je třeba." ?

KarelFalta Tak jsem si znovu prošel diskusi a divím se.

Ježíš řekne, že je jednoho třeba, JiKu na to řekne: "Blbost."

V hodnověrném textu se nic o reakci Marty nepíše, tudíž nevíme jak zareagovala, ale JiKu napíše, že si Marta nesedla, ale pokračovala ve vaření sama.

JiKu srovnává dva texty v kterých nevidí rozdíl a přitom v jednom se píše o Martě, která prostě jen obsluhuje a v druhém o Martě, která (podle použitého termínu v původním textu) byla zcela pohlcena, přetížena obsluhováním.

Takhle se mi diskutovat nechce.

ontarios Potřebných věcí je v životě mnoho. K výkonu určitého zaměstnání je třeba vzdělání, k udržení si práce je třeba pracovitosti atd. Pokud se ptáme, jak jinak zformulovat Kristovo - Jen jednoho je třeba - JiKu se oprávněně ptá - PROČ? Neboli - K ČEMU? Na jakou oblast života se ptá, pro kterou je sezení třeba?

ontarios Myslím Karle, že je zde diskuze přeci jen lepší, než na fcb :)

HelenaH Otázku "proč " a "k čemu " v souvislosti s těmi diskutovanými Kristovými slovy bych chápala, pokud by je položil nevěřící. K čemu vám to panbíčkáření je. ....proč se modlíte?. Když po přečtení toho Karlova článku tyto otázky klade katolík, tak nevím.

ontarios PROČ a K ČEMU když položí nevěřící, pochybuje o významu takového konání, nevidí v něm smysl. Pokud si ji vůbec položí věřící, o smyslu podle mě nepochybuje - přeci JiKua nebudeme podezírat z takové nepřístojnosti :) - ale hledá hlubší smysl. JiKu ho podle mě nehledá, on je asi dva kilometry před námi - on jen má potřebu směrovat k promýšlení nás. Někdo to tak chápe, někdo se cítí být inzultován. A někdo se začne domnívat, jestli JiKu vůbec věří. To, že tu JiKu ještě pořád je, je důkaz a ovoce jeho neuvěřitelně soustředěného sezení.

KarelFalta Helo, a ještě ten katolík napíše, že drtivá většina lidí v jeho okolí to nedělá.

KarelFalta Martine, jestli je dva kilometry před námi, tak nás jen tahá za nos a s tím se může jít bodnout.

HelenaH On hledá hlubší smysl Ježíšových slov.....Odpusťte Martine, zrovna tady mluvil Ježíš k Martě a Marii tak jasně, že jasněji už nemohl:-) Taky bych řekla že nás tu jiku lehce zkouší

ontarios Netahá nás za nos. A když jsem si znovu přečetl jeho příspěvky, má to logiku a je v tom víra. Pouze jste podle mě nepochopili co JiKu chtěl říci. Neříkám, že já JiKu chápu vždy a ve všem. Ale rozhodně vím, že pokud mezi mnou a jím vznikne spor, není chyba především na straně JiKu. Což mě pochopitelně rozčiluje. Pýcha, popřípadě pokora určuje, bude-li diskuze s JiKu pokračovat.

ontarios Helo, nemusíte se přeci za nic omlouvat. Jen si myslím a stojím za tím co psal JiKu - chyba Marty v tu chvíli nebyla v tom, kde se fyzicky nenacházela - u nohou Krista, ale koho ve svém nitru obviňovala. A o tom JiKu psal. Kromě jiného.

Vojtěch Hýbl (VVRH) Když pozveš nějakého hosta do domu a víš o něm, můžeš pohoštění nachystat před tím a pak se věnovat hostovi a poslouchat ho. Možná Marta nebyla ještě nachystaná, když Ježíš přišel a prostě neměla čas se mu věnovat a divila se Marii, že ji nepomůže a to byla chyba. Pak přijde jiná situace, když Lazar si prostě umře a Marta ukáže svou velkou víru - takže z toho obsluhování taky trochu načerpala, když pak říká Ježíši: "Kdybys tu byl, můj bratr by nezemřel..." a ten rozhovor pokračuje úžasně dál, že Ježíš skrze víru Marty může vzkřísit Lazara, který je v hrobě už 4 dny a zapáchá.

ontarios A víte co mě napadá? Že to od té Marie bylo pěkně sobecké. V té krajině pohostit příchozího byl zákon. Nepomoci Martě od Marie nebylo láskyplné. Kdyby Martě pomohla, bylo by to rychleji hotové a obě by mohly dříve sedět u nohou Krista.

HelenaH Karle, jsi z toho taky blázen? :-) Ty napíšeš a tady se celou dobu diskutuje o tom že sezení u Ježíšových nohou je postojem srdce, ne těla a po 73 komentářích se dočteš že " to od Marie bylo pěkně sobecké"....to je fakt bomba a končím v této diskusi soudružským pozdravem Práci a nesení čest!

HelenaH Nesezení čest! ;-)))

ontarios Já to o té sobeckosti nemyslel až tak vážně, spíše popichovačně, na druhou stranu je to také zajímavý pohled na Mariino chování a Martinu reakci. Proč ne. Je třeba vzít vážně všechny emoce, které v člověku příběh Písma vyvolává. Vás tato myšlenka o sobeckosti Marie a oprávněném požadavku Marty nikdy nenapadla? Mě ano, jen jsem si vždycky zakazoval o ní přemýšlet, protože Kristus situace v příběhu směroval jinam. Jenže při čtení Písma nejde jen o to, na kterou stranu se přidáme, ale také co uděláme s emocemi, které v nás jsou. Pokud s nimi nebudu dělat nic, jsem na nejlepší cestě stát se repatjící Martou.

ontarios A nebojím se to říci na rovinu bratři a sestry: Práci čest! :)

HelenaH Vždycky mě napadla. Vždycky jsem si představovala jak pohodová Marie sedí a žasne a Marta utahaná a naštvaná z té Ježíšovy návštěvy má jen hořkost. A pak sem Kája dal tenhle skvělý článek. Nevím jak líp by se dalo vysvětlit, o co v tomto kousku Evangelia jde.

KarelFalta Helo, taky jsem z toho blázen :-)

JiKu Helo, a ještě ten katolík napíše, že drtivá většina lidí v jeho okolí to nedělá.

No to bude asi tím, že katolíků je v Praze asi tak 1% lidí. A i když je v mém okolí katolíků nadprůměrně hodně, tak stále drtivá většina lidí v mém okolí v osobního Boha, s kterým je možno pěstovat nějaký vztah, nevěří.

A navíc - možná je to výběrový efekt signálů, ale pokud pozoruji lidi, kteří mají nějaké problémy, jsou nevyrovnaní a neklidní, přetížení, nejistí a upachtění (tedy přesně takoví, jako zde připisujete postoji "nesezení"), zdá se mi, že je jich na signálech víc, než vidím ve svém nevěřícím okolí.

Je sice fakt, že lékaře potřebují ne zdraví, ale nemocní, ale vždycky jsem si myslel, že lékaře potřebují proto, aby se uzdravili :-)

vobis Afinita duchovně či duševně vyšinutých osob k náboženství je rozhodně zajímavý jev, který pozoruji jak u KHS i u KC. Je tomu tak i v případě CASD?

HelenaH to pozorujete při pohledu do zrcadla?:-)

KarelFalta JiKu, co to je drtivá většina? To jako že např. jeden katolík z deseti nevěří tomu, že lze pěstovat s Bohem osobní vztah? Tak to je alarmující.
A pak k čemu je dobré sezení u nohou Ježíše, že?

KarelFalta Vorbis – Pokud by mělo náboženství vliv na duchovní, či duševní ne-zdraví, tak si dovolím tvrdit, že by takové náboženství bylo samo ne-zdravé.
Ano, v každé denominaci jsou duchovně a duševně nezdraví lidé, ale neřekl bych, že je to dané afinitou k náboženství.

JiKu JiKu, co to je drtivá většina? To jako že např. jeden katolík z deseti nevěří tomu, že lze pěstovat s Bohem osobní vztah?

No to bude asi tím, že katolíků je v Praze asi tak 1% lidí. A i když je v mém okolí katolíků nadprůměrně hodně, tak stále drtivá většina lidí v mém okolí v osobního Boha, s kterým je možno pěstovat nějaký vztah, nevěří.

Katolíků je 1%. Řekněme, že v mém okolí je desetkrát více katolíků, než je průměr. Tedy (zanedbám-li pár evangelíků), 90% lidí v mém okolí nevěří v osobního Boha, s kterým je možno pěstovat nějaký vztah. A 90% klidně budu nazývat drtivou většinou.

KarelFalta Tak my se tu bavíme o tom, že máme sedět u Ježíše a naslouchat mu, Vy argumentujete tím že to není potřeba, protože Marta to nedělala a svatosti přesto došla. Zmíníte, že to ve Vašem okolí taky nikdo nedělá a pak dodáte, že ti, co to nedělají jsou nevěřící?
No tak to je fakt úlet.

JiKu Ne. Dodal jsem, že nevěřící to nedělají, ne že ti, kdo to nedělají, jsou nevěřící.

A kromě toho jsem nevěděl, že duchovní potřeby a Pánovy výzvy a nabádání platí jen věřícím.

KarelFalta Blá blá blá.

JiKu @KarelFalta: Blá blá blá.

Pozoruji, že se svého poněkud jednostranného pohledu vzdát nechcete. Porto asi ustanu se svými podněty k vašemu zamyšlení.
Přeji zítřejší úspěšné kázání.

KarelFalta Nejde o nevzdání se jednostranného názoru. Mě už nebaví Vaše komentáře.

Vojtěch Hýbl (VVRH) Karle, jak víš, že Marta neseděla u nohou Ježíše? Asi mi napíšeš, že se o tom evangelista nezmiňuje. Ale já si myslím, že si určitě časem sedla a naslouchala mu. Náhodou postava Marty v PS je úžasnou postavou normálního věřícího člověka a Marie, ta je v tu chvíli Ježíši blíž, ale to je asi všechno. A ona Ježíšova výtka: "Jen jedno je třeba..." není Martou nevyslyšena, ba právě naopak, Marta si ji bere k srdci a pak dál v Písmu čteme, jaká byla její víra, když si Ježíšova slova brala k srdci.

Vojtěch Hýbl (VVRH) Jo, Karle, a ještě jedno - jak víš, že tam s Ježíšem byli učedníci, když evangelista hovoří v jednotném čísle "aby ho obsloužila..." To už do Bible můžeme takto dávat vlastní výmysly? Ono je to klidně možné, ale ty bys na rodinou návštěvu vzal 12 lidí navíc? Možná, když moc, tak vzal Ježíš jen některé učedníky - to si jen tak pozveš 13 mužů do jednoho domu? Myslím si, že ostatní učedníci mohli být jinde a dělat to, co Ježíš. Ale klidně, proč ne, i tak se o tom dá krásně rozjímat.

Vojtěch Hýbl (VVRH) Kdybys tak házel všechny do jednoho pytle (Kain, marnotratný syn, Marta...), to bys z Bible mohl udělat útlou knížečku s několika příklady správného a nesprávného chování.

KarelFalta Vojtěchu, kdybys četl pozorně článek a kdybys četl pozorně mé komentáře, tak bys nemusel psát komentáře mimo mísu.

Vojtěch Hýbl (VVRH) Spíš jsem chtěl poukázat na to, že tam máš jisté zbytečnosti a také jisté nedotaženosti a hlavně se postavit proti jednoduchému lidskému posuzování biblických postav a přílišné zlidšťování "...jak znám Ježíše...", nicméně jako plod rozjímání to je dobrý - slyšet to kázání v tomto stavu, jak je to shora (komentářů je na čtení moc), asi bych odešel. Prostě Ježíš je Spasitel a ty, ke kterým mluvil, vedl k Bohu - tedy i Martu (proto je zcela liché Martu připodobňovat k bratru marnotratného syna, který je smyšlenou postavou podobenství a ani tu smyšlenou postavu nelze tak zjednodušovat)

spitfire Marta si neumí sednout,

-Proč vás napadlo, že neumí, místo, že ani sama nechce?

To znám. Mám to úplně před očima.

-Myslím si, že jste si jen Martu někam zaškatulkoval (aktivní) a pak už si neděláte násilí a všechno tomu výkladu podřizujete.
Marta se chová krajně nevhodně, když si stěžuje vlastnímu hostu, že jí někdo z rodiny nepomáhá v její činnosti.

vobis "Marta se chová krajně nevhodně, když si stěžuje vlastnímu hostu, že jí někdo z rodiny nepomáhá v její činnosti."
- To by platilo, pokud by to byl jenom host. On je však jejich společná duchovní autorita, jejich nadřízený, mistr.

- "Pane mistr, Mára tady sedí, studuje furt nějaký normy a jeho fréza víc stojí jak jede. Celá parta za něj musí o to víc makat, abysme splnili. Tak s tím něco udělejte."
- " Hele, Marťas, nech to bejt. Mára bude dělat přijímačky na průmyslovku, tak se holt teď potřebuje trochu učit, no. A ty by ses měl taky přihlásit; hlavu na to máš, jen nebejt shnilej, a mohl by sis taky číst normy a ne tady bonzovat jak nějakej Babiš. Von se svět nezboří, když ty ložiska předáme vo pár dnů pozdějc a když kvůli tomu nedají prémie, tak napíšem přesčasy a budem zas na svejch."

KarelFalta spitfire, neumí je jen takový slovní obrat, který v sobě má i to Vaše sama nechce.
Podle mě Marta aktivní byla. Vy byste ji charakterizoval jak?

vobis Marta je prostě typická Židovka, protivná a hádavá, furt si na něco stěžující, něco jako babča Helča. Nebyla však hloupá a zlá - proto ji také ctíme jako svatou.

KarelFalta Helenu znám osobně a nemyslím si o ní, že by byla něco jako protivná, hádavá a furt si na něco stěžující. Taky si nemyslím, že je hloupá a zlá.

ontarios Myslím, že diskuze již splnila svůj účel. Nyní nastoupili individua, která zase rýpají rypákem do bližních. Apage satanas!!!

vobis Karel: Naprosto jsem neměl v úmyslu probírat jaká je či není babča. Kdo zná Židovky, ví o čem mluvím. Pro ty, kdo je neznají jsem to chtěl přiblížit podobností tomu, jak tady na signálech vystupuje babča Helča. Je ale asi fakt, že Židovky (jako typ, samozřejmě ne všechny) jsou ještě o dost protivnější a hádavější. Nejsou však hloupé. To zlé beru zpět. Ony jsou svým způsobem i zlé, spíš jsem měl napsat, že nejsou tak jakože zle zlé; tedy alespoň některé. Někdy.

spitfire Aktivní....na a co? Podle mě jí tak škatulkujete, jenom proto, aby jste pak na to narouboval toto:

Marta je tak obrazem neradostného života, neradostného křesťanství zaměřeného na vlastní výkon, obrazem přístupu, který končí stěžováním si na nevýkonnost ostatních. Takoví lidé posuzují a srovnávají druhé a stěžují si lidem i Pánu Bohu, že v tom jsou sami.

Když se nad tímhle momentem zamyslíme, zjistíme, že podobné stěžování už známe z jiných biblických příběhů. A možná budeme překvapeni, v jaké podivné společnosti Martu najdeme. Takové stěžování nacházíme totiž už u Kaina, který přece tvrdě pracuje, přináší Pánu Bohu výsledek své práce, své dřiny na poli, a teď je uražený, že Bůh jeho oběť nepřijal.

KarelFalta spitfire, kašlete na to jestli škatulkuju, nebo ne, a napište proč podle Vás Marta aktivní není a jaká tedy je.

spitfire Já nevím jaká je. Já jsem nikdy nežil s literární postavou a tohle není výjimka. V tom vašem příběhu jsou ukázány dva přístupy (Marta a Marie). Nic však z toho příběhu nenutí k takovým zevšeobecněním, ke kterým docházíte v textu, který jsem citoval.

KarelFalta Tak Vy nevíte jaká je, ale víte jaká není? To je výborný :-)

spitfire A kde píšu, že vím jaká není. Já vám tu škatulku aktivitu neberu... jen se nad ní podivuji...

KarelFalta Tak to jo. Tak to se klidně podivujte :-)

vobis Myslím, že opravdu nejde o distinkci aktivita-pasivita, ale spíš dělnictvo-inteligence.

vobis Marta se pokusila o revoluční vystoupení dělnické třídy proti dekadentní inteligenci parazitující na jejím činorodém úsilí. Tento pokus byl však potlačen psychologickým nátlakem klerikálních kruhů. Dokud se Marta neosvobodí od náboženských předsudků, dokud se nezbaví závislosti na opiu lidstva, do té doby bude odsouzena k porobě a otročení.

JiKu Tvůrčí vs. konzumní?

inspra Vorbis : Nebude Marta fakticky odsouzena k porobě a otročení i když se osvobodí od svých předsudků a závislosti?

vobis Já to vidím jako jeden z mnoha případů, kdy různí ztroskotanci a samozvanci v žoldu vatikánských špionážních centrál, neschopní přijmout marnost nadějí na udržení kulturní hegemonie, s tichou podporou buržoazní inteligence podvracejí a rozleptávají dějinně nutnou emancipaci proletariátu.

inspra: Samozřejmě že nebude porobena a zotročena, ale právě naopak: ve svobodě a rovnosti dosáhne nesmrtelnosti - zhmotní se navždy ve své práci odvedené pro budoucí generace, pro lepší svět.
Mimochodem: Je třeba stanovit si priority: rozlišovat základnu a nástavbu. Zajistit hostu a rodině potravu a přístřeší je základna. Naslouchat třebas i obohacující osvětové přednášce, to už je nástavba.

JiKu: Možná spíše než tvůrčí bych řekl produktivní. Jinak souhlasím.

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio